Stále se mnoho lidí domnívá, že dřevěné plastiky mají něco společného s plastem. Tak tomu samozřejmě není. Dřevěné plastiky jsou sochy, případně reliéfy ze dřeva, kterým vdechnou život šikovní výtvarníci pomocí motorové pily nebo dláta.
Dřevěné plastiky se vytvářejí od nejstarších kultur přední Asie, Egypta přes antiku a středověk po Novou dobu. Řezbáři všech dob pracovali přibližně stejným způsobem a stejnými nástroji, počínaje egyptským řezbářem, který z palmového dřeva vyřezal sochu vesnického starosty, přes velmistry gotiky a baroka Víta Stosse, Tilmana Riemenschneidera, Ignáce Güntera a Artuse Quellinusa, po znovuobjevitele krásy dřeva ve dvacátém století Ernsta Barlacha a Henryho Moora. V historii dřevěná plastika vznikala převážně na objednávku. V největší míře zobrazovala bohy, světce, posvátná zvířata a podobně. Tvůrci byli tématicky omezeni, avšak ve zpracování řemeslném zcela svobodni. Až do vrcholného osmnáctého století vzniklo tisíce řemeslně, často i výtvarně, dokonalých skulptur. V devatenáctém století, s nástupem měšťáckých slohů, dřevěná plastika ustupuje do pozadí. Až s koncem první světové války, s příchodem doby "moderního člověka", objevují umělci ve snaze o opravdovost projevu opět dřevo.
