Výrazem řezbářství se označuje výtvarné zpracování pevných, ale poměrně snadno opracovatelných materiálů skulptivním způsobem, to je ubíráním hmoty z kompaktní suroviny pomocí dlát. Materiálem pro tyto práce je převážně dřevo, přičemž pro volbu určitého druhu byl asi vždy rozhodující jeho výskyt v blízkosti místa zpracování a způsobilost pro další zpracování polychromií. Řezbáři si vybírali jistá dřeva také pro jejich příjemnou barvu a strukturu, nebo pro případnou podobnost s jiným vzácnějším materiálem. Mechanizace, bez které si v současné době nedovedeme představit jakoukoliv lidskou práci, se v dnešním řezbářství uplatňuje prakticky pouze při úpravě výchozího tvaru suroviny.
Řezbář se ve slovnících často charakterizuje jako ten, kdo vyřezává do dřeva, a jeho činnost jako ozdobné vyřezávání předmětů. Přesnější definici výrazů řezbář a sochař dovoluje dlouhá řada záznamů v různých publikacích o výtvarném umění a umělcích. Umělci objevili znovu dřevo, tak opovrhované v devatenáctém století, jeho krásu a tvárnost, která umožňuje daleko bezprostředněji než v jiném sochařském materiálu vyjádřit a zhmotnit city a myšlenky. Sochaři dneška pracují v kterémkoli skulptivním i plastickém materiálu a výraz řezbář se už příliš pro takového umělce neužívá. Starobylý výraz řezbářství nebo řezbář se objevuje spíše už jenom pro označení vymírající nábytkové řezby.
© 2008 dřevomorka / dreamdesign by sny